Používané vyšetřovací  metody v neurologii

Elektroencefalografie ( EEG)

– základní elektrofyziologická metoda pro vyšetření mozkové aktivity

– snadno dostupná (EEG ambulance při neurologickém oddělení, některé privátní neurologické ambulance)

– vyšetření provádí specielně vyškolená sestra, popis získaného grafu provádí lékař vyškolený v EEG, výsledek vyšetření obdržíte zpravidla do několika dnů

– spolehlivá metoda s možností opakování bez zátěže pacienta

– vyjma umytých vlasů a dostatečného spánku před vyšetřením není potřeba zvláštní příprava

– zjednodušeně – sestra nasadí pacientovi speciální „čepici“ se zabudovanými snímacími elektrodami, použije gel a připevní je k vyšetřovacímu přístroji

– vyšetření se provádí většinou vleže se zavřenýma očima a trvá cca 20 minut

– na pokyn sestry vyšetřovaný otvírá či zavírá oči a přechodně hluboce dýchá

– někdy se používají provokační metody (fotostimulace, spánková deprivace apod.) či specializované postupy(spánkové EEG, polysomnografie, video EEG, peroperační EEG apod. na specializovaných pracovištích)

– vyšetření se provádí především při podezření na záchvatovité onemocnění typu epilepsie, u poruch vědomí, některých neuroinfekčních onemocnění, neurodegenerativních či neurometabolických chorob

– nežádoucí účinky: zcela výjimečně se může u nemocných s epileptickými záchvaty provokačními metodami vyprovokovat epileptický záchvat

– toto vyšetření nelze nahradit jinou vyšetřovací metodou

– na některých pracovištích budete před vyšetřením vyplňovat Písemný souhlas pacienta s vyšetřením

Elektromyografie (EMG)

– skupina elektrofyziologických metod k vyšetření poruch periferních nervů, nervosvalového přenosu a kosterního svalstva

– vyšetření provádí lékař nebo sestra laborantka, provádí se vleže nebo vsedě

– vyšetření vedení nervů (kondukční studie, elektroneurografie) na končetinách nebo v obličeji se provádí přiložením elektrod na kůži nad vyšetřovaný nerv, pacient se uzemní pomocí zemnící elektrody, jeden pár elektrod elektricky dráždí nerv, další pár snímá odpověď nervu či svalu, u některých nervů je k snímání potřeba zavést tenoučkou snímací jehličku

– podle množství postupně vyšetřovaných nervů jedné či více končetin nebo obličeje trvá vyšetření cca od 10 do 45 minut

– dráždění nervu elektrickým impulsem může být mírně bolestivé (připomíná úder do „brňavky“), nezanechává žádné následky

– kontraindikace: zánětlivé nebo bolestivé procesy v místě vyšetření, mechanická překážka, implantovaný kardiostimulátor především při stimulaci v oblasti krku

– provádí se při podezření na onemocnění nervu či nervů (např. úžinové syndromy, syndrom karpálního tunelu, syndrom loketního nervu, poúrazové stavy, onemocnění nervů při cukrovce, onemocnění štítné žlázy, atd., zánětlivé onemocnění nervů, obrně lícního nervu, onemocnění trojklanného nervu, poruchu nervosvalového přenosu typu myastenia gravis apod.)

– podobným způsobem jen opakovanou stimulací se vyšetřuje porucha nervosvalového přenosu

– vyšetření funkce svalů (jehlová elektromyografie) pomocí sterilní snímací jehlové elektrody zavedené do svalu je mírně bolestivé, podobně jako injekce do svalu, poloha jehly ve svalu se několikrát mění a dle potřeby se postupně vyšetřuje i více svalů z různých končetin nebo částí těla

– vyšetření trvá cca od 15 do 60 minut a je vhodná spolupráce pacienta při vyšetření (přechodně aktivní zapnutí svalu dle požadavku vyšetřujícího)

– kontraindikace: v některých případech preparáty ředící krev (Warfarin, Pelentan, Trombex, Anopyrin, Apo-tic , atd.)

– může se vytvořit malý hematom (modřina) v místě vyšetření

– provádí se při podezření na onemocnění svalů či poruchu nervového zásobení svalů (např. záněty svalů, degenerace svalů, poruchy míchy, míšních kořenů apod.)

– speciálním vyšetřením je elektromyografie během operace (např. EMG tvářového nervu při operaci nádoru v mostomozečkovém koutu apod.)

– výsledek vyšetření zpravidla obdržíte během několika minut po vyšetření

– není potřeba žádná zvláštní příprava

Evokované potenciály (BAEP, VEP, SSEP)

– jsou bioelektrickým projevem zpracování a odpovědi mozku, míchy, kořenů míšních a periferních nervů na zevní stimulaci

– elektrofyziologická vyšetřovací technika registruje a hodnotí tyto bioelektrické potenciály vyvolané různými podněty

– zrakové (visuální EP-VEP)

– vyšetření sítnice a zrakové dráhy

– pacient vsedě sleduje postupně pravým a levým okem po zakrytí druhého oka obvykle černo-bílou šachovnici s opakujícím se zvratem černých políček v bílou a naopak, pomocí snímacích elektrod připojených pomocí gelu na lebku je získána křivka s určitými hodnotami doby trvání vybavení odpovědi, ta se porovnává s normou

– není potřeba žádná zvláštní příprava, nutné u pacientů nosících brýle tyto vzít s sebou

– vyšetření nemá žádné kontraindikace a nijak pacienta nezatěžuje, přechodně mohou více slzet oči

– provádí se u podezření na např. zánět očního nervu, u roztroušené sklerosy, očních chorob, nádorů v oblasti zrakové dráhy, atrofie zrakového nervu, k odlišení slepoty od simulace apod.

– sluchové (kmenové sluchové tj. „brainstem auditory“ EP-BAEP)

– vyšetření sluchového nervu a mozkového kmene

– vznikají jako odpověď na sluchový podnět charakteru cvaknutí pomocí sluchátek do jednoho ucha, do druhého ucha se pouští šum, pomocí snímacích elektrod připojených gelem na lebku se získají postupně z obou uší po několika opakováních cvaknutí křivky, které se porovnávají s normou

– vyšetření se provádí vleže, není potřeba žádná zvláštní příprava

– nemá žádné kontraindikace a pacienta nijak nezatěžuje, nepříjemně mohou být vnímány tlaky na uši po přiložení pevných sluchátek

– provádí se u podezření na demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerosy, nádorů mostomozečkového koutu, náhle vzniklé hluchoty, závratí apod.

– somatosenzorické (SSEP či SEP)

– vyšetření dráhy citlivosti (periferní nerv, mícha, mozkový kmen, kůra mozková) drážděním vzestupné dráhy pro citlivost pomocí opakovaného mírného elektrického impulsu, nejčastěji na horní končetině n. medianus (středový nerv) v oblasti zápěstí a na dolní končetině n. tibialis (holenní nerv) v oblasti kotníku

– vyšetření se provádí vleže, postupně se dráždí v opakovaných sériích nervy na obou horních i obou dolních končetinách, snímací elektrody jsou umístěné pomocí gelu na lebce,  v oblasti šíje,  krční páteře a dolní hrudní páteře  a výsledkem jsou křivky s hodnotami, které se porovnávají s normou

– provádí se u podezření na onemocnění periferního nervového systému (nervové kořeny a plexy), u traumatických stavů, kořenových syndromů, onemocnění míchy (např. cervikální myelopatie) a mozku

– není potřeba zvláštní příprava na vyšetření, vyšetření pacienta nijak nepoškodí, může být vnímáno trochu bolestivě

– kontraindikací je implantovaný kardiostimulátor („budík na srdce“)

– všechna vyšetření trvají od 20 minut (VEP) do 60 minut (SSEP), výsledek obdržíte zpravidla do několika dnů